Okno do věčnosti?

Je to svého způsobu nepříjemná představa, že by se celá šéfova kancelář objevila kdykoli v sousedství mého pracovního stolu. Ovšem pokud by šéf zrovna nebyl klasickou ukázkou všeho zla, schopnou nebezpečné nevypočítatelné hrozby, ale partnerem a pomocníkem, to by už byla jiná. Přesně takovou tajenku musel řešit každý ze zaměstnanců baťova impéria, který pracoval v legendárním zlínském věžáku, označeném číslem 21. Tomáš Baťa senior rozhodně nikomu dobře smýšlejícímu s firmou nenaháněl strach či obavu. Naopak, reprezentoval druh šéfa, který byl posléze na vymření. Partner, kterému šlo vždy a výhradně o věc a nikoli o bláhové hierarchické postavení či zařazení.

Společnost TERMOK zvítězila v soupeření o čest obnovit do původní podoby nejslavnější Baťův komerční dům. Po desítkách let se ukázalo, že nelze vyhovět zároveň ortodoxním památkářům a současným nárokům na tepelnou prostupnost skleněných konstrukcí. Proto firma Termok sáhla ke kompromisu, spočívajícím v rozhodnutí renovovat část budovy v duchu přísného zachování původních okenních konstrukcí a v nahrazení její části identicky vypadajícím současným okenním systémem. Za pár dnů se ukáže, nakolik se to Termoku podařilo.

To však neznamená, že by si odborníci ze zatím už věhlasné brněnské firmy neporadili se sebekomplikovanějším zadáním. Konstruktivně a tvořivě aplikované hliníkové profily s osvědčenou značkou Hartmann nebo Schüco mají dnes svou váhu nejen u odborníků, ale také u nezasvěcených, kteří sázejí na dlouholetou praxi firmy i vyčerpávající seznam výtečných referencí. Přednost má zkrátka sázka na kvalitu. To se ostatně u Baťů za první republiky také nosilo.